|
|
EX/POZÍCIA
Brinzová, Marianna ; Zálešák, Jan (oponent) ; Artamonov, Vasil (vedoucí práce)
Diplomová s názvom Ex/pozícia je projekt, výstava, priestorová intervencia, ktorá si ako tému a objekt svojho skúmania (analýzy a záujmu) stanovuje sám seba. Ex/pozícia je výstavou o výstave, projektom o projekte, úvahou o kontexte. Hlavným výstupom diplomovej práce je kurátorský projekt pripravený v koncepcii kolaboratívnej praxe, ktorej výsledkom je kolektívne dielo - výstava. Diplomová práca, ako dočasná galerijná inštalácia, je vytvorená na základe kurátorského (no zároveň i autorského) konceptu v spolupráci s inými autormi. Tí do celkového diela zasiahli ideovo, formálne, spoluvytvárali ho. Ex/pozícia je postavená na reflektovaní týchto tém: spolupráca, podstata jednotlivých médií a ich súčasná intermediálnosť, vzťah autor - autor, autor - kurátor (a zlievanie ich rolí) a téme procesu vznikania výstavy.
|
|
|
Technicko-organizační směrnice provozu archivního systému pohyblivého obrazu
Klodner, Michal
Tato směrnice stanovuje technický a organizační rámec pro využití archivního systému dlouhodobé archivace ve specializovaném archivu nebo jiné organizaci se zaměřením na digitální archivaci kulturního dědictví pohyblivého obrazu a je určena pro přímé původce materiálu pro dlouhodobé uložení, využívající takovýto archivní systém jako službu. Součástí směrnice je technická specifikace přijímaných balíčků pro automatické zpracování archivním systémem.
Plný text:  PDF
|
|
|
Současná grafika a výtvarná výchova na základní škole
Kopicová, Jiřina ; Arbanová, Linda (vedoucí práce) ; Špirk, Ivan (oponent)
KOPICOVÁ, Jiřina. Současná grafika a výtvarná výchova na základní škole. Praha, 2011. 115 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova - Pedagogická fakul- ta. Vedoucí diplomové práce Mgr. Linda Arbanová, PhD. Teoretická studie zabývající se problematikou současné volné grafiky. Popisuje hlavní trendy, užívané materiály a techniky. Text zahrnuje komentovaný výběr českých i zahra- ničních autorů ilustrujících hlavní tendence současné grafiky. Didaktická část zahrnuje výzkumnou sondu na téma Vztah žáků ZŠ ke grafice a návrh didaktické řady, vycházející z výsledků výzkumu. Výtvarná část práce obsahuje mou vlastní tvorbu s námětem Čas přírody, zpracovanou kombinovanou technikou digitálního tisku a linorytu.
|
|
|
"Býti stromem v tiché zemi." Poetika samoty Ludmily Maceškové
Boháčová, Kristýna ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Vojtěch, Daniel (oponent)
Práce sleduje linii samoty v poezii Jana Kameníka (vlastním jménem Ludmila Macešková). Všímá si autorovy nezařaditelnosti do literárních skupin 40.-60. let 20. století a především pozoruje jeho dramatickou cestu motivovanou touhou nalézt osobitý výraz své zkušenosti. Nejprve se věnuje prostorům, jež se podílejí na Kameníkově odstiňování jednotlivých etap cesty. Poté se soustředí na básnický jazyk, jenž je vystaven neustávající potřebě vtisknout do slov zážitek. Na závěr dospívá k dotyku jakožto specifickému zjevení jména, v němž jsou překonány všechny rozdíly.
|
|
|
Výtvarno jako konstitutivní prvek fikčních světů
Ruml, Lukáš ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Tématem této práce je výtvarno jako konstitutivní prvek fikčních světů. Metodologické východisko představuje srovnávací sémiotika, respektive výzkum intermediality. Cílem je postihnout některé z možných realizací intermediálních vztahů mezi literaturou a výtvarným uměním. Dílčí případové studie jsou zaměřeny na ekfrázi reprezentovanou v románu Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice, transmedialitu jako přenos estetiky jednoho média do druhého na příkladu Tří próz Josefa Čapka, jež jsou tradičně vnímány jako kubistické, a ilustrační vztah mezi textem a obrazem u lyrické skladby Františka Hrubína Jobova noc. Zatímco v první studii se potvrdila v případě ekfratického vztahu schopnost výtvarného umění tematicky, ale i sémanticky obohatit možnosti literárního vyjádření skrze introspekci do vnitřních životů postav, které přispěly i k celkové reinterpretaci díla, v případě druhé studie zkoumající transmediální přenos u Čapkových próz tak jednoznačný závěr nevyplývá. Vzhledem ke složitosti receptivního procesu každého čtenáře je i s vědomím historického kontextu těžké přisoudit Třem prózám status literárního pandánu kubismu. Poslední studie demonstruje na komparaci dvou ilustrátorských přístupů Františka Hudečka a Evy Činčeřové, jak dokáže ilustrace obohatit čtenářův imaginativní prožitek a akcentovat...
|
|
|
Oko básníka: Antické figury v díle Jeana Cocteaua
Wittlichová, Julie ; Jirsa, Tomáš (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
Tato práce pojednává o výskytu a způsobu užití figur antické mytologie v díle Jeana Cocteaua. Zaměřuje se na postavu Narcise, již zkoumá rovněž v souvislosti s postavami Oidipa a Orfea, přičemž se soustředí především na téma zrcadlení a s ním spojené motivy oka a pohledu. Toto zrcadlení pak nezkoumá pouze na úrovni estetického objektu, ale rovněž ve vztahu k recipientovi a ve vzájemných interferencích mezi různými médii. Práce se metodologicky opírá o vybrané filozofické teze Maurice Merleau-Pontyho a teoretické koncepty Pierra Brunela, Mieke Bal a Mary Ann Caws. V rámci Cocteauova díla se zaměřuje především na analýzu románů Nezvedené děti, Le Livre blanc a jejich ilustrace, báseň "Tombeau de Narcisse", divadelní hru La Machine infernale a filmy Krev básníka, Orfeus a Testament d' Orphée.
|
|
|
Nighthawks in The Age of Anxiety. Dílo Edwarda Hoppera čtyřicátých let 20. století a "barokní ekloga" Wystana Hugha Audena z perspektivy intermediality.
Murár, Tomáš ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Předmětem diplomové práce je dílo amerického malíře Edwarda Hoppera (1882-1967) ze čtyřicátých let 20. století, a to ve vztahu k rozsáhlé básni Wystana Hugh Audena The Age of Anxiety. A Baroque Eclogue (1947). Práce celkem v deseti kapitolách zkoumá Hopperův obraz Nighthawks (1942), který je považován za jedno z jeho nejvýznamnějších děl válečných let. Jedinečná pozice tohoto obrazu je rekonstruována prostřednictvím intermediálních projekcí a vazeb na Audenovu báseň. Vedle rekonstrukce a interpretace intermediálních vztahů se do centra pozornosti dostávají časo-prostorové relace Hopperovy obrazové sémantiky, a to vzhledem k dobovým úvahám o časovosti, atemporalitě a aperspektivismu. Pozornost je věnována i vztahu obrazu k fenomenologii časového vědomí a trvání a také ve spojitosti se sémantikou prostoru jako "heterotopie".
|
|
|
"Býti stromem v tiché zemi." Poetika samoty Ludmily Maceškové
Boháčová, Kristýna ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Vojtěch, Daniel (oponent)
Práce sleduje linii samoty v poezii Jana Kameníka (vlastním jménem Ludmila Macešková). Všímá si autorovy nezařaditelnosti do literárních skupin 40.-60. let 20. století a především pozoruje jeho dramatickou cestu motivovanou touhou nalézt osobitý výraz své zkušenosti. Nejprve se věnuje prostorům, jež se podílejí na Kameníkově odstiňování jednotlivých etap cesty. Poté se soustředí na básnický jazyk, jenž je vystaven neustávající potřebě vtisknout do slov zážitek. Na závěr dospívá k dotyku jakožto specifickému zjevení jména, v němž jsou překonány všechny rozdíly.
|
|
|
Reflexe hudebního díla v literatuře evropské moderny
Kovaříková, Olga ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Hrdlička, Josef (oponent)
Práce se zaměřuje na intermediální vztahy mezi hudbou a literaturou v evropské literární moderně a rané avantgardě, přičemž sleduje dopad hudby na literární text, literaturu jako takovou a na bytostně literární médium knihy. Hudebním dílem se v tomto případě myslí především Wagnerova hudební dramata a teoretické texty, které nastínily Wagnerův umělecko-estetický koncept Gesamtkunstwerku jakožto totálního uměleckého díla sjednocujícího všechna umění. Tato práce sleduje metaestetickou linii niterného, synesteticky orientovaného intrakompozičního literárního Gesamtkunstwerku ve vybraných textech Charlese Baudelaira, Stéphana Mallarméa, Marcela Prousta a v almanachu Der Blaue Reiter, přičemž odhaluje podstatu analogií mezi hudbou a literaturou, jednotlivé projevy muzikalizace a jejich význam pro literární dílo a literaturu jako celek. Zároveň akcentuje, že na vybrané texty má velký vliv rovněž již "literalizovaná" hudba a esoterické učení o spekulativní hudbě, a též upozorňuje na postupné rozmělňování hranic mezi uměními na cestě k abstrakci.
|
|
|
"Fenomén" Večerníček
Ungerová, Veronika ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem české kulturní tradice, Večerníčkem. Ve třech interpretačně zaměřených kapitolách ukazuje možnost Večerníček zařadit mezi moderní autorské pohádky a prokazuje jeho návaznost na tradiční pohádkovou tvorbu. Zároveň však zjišťuje, čím se Večerníčky od tradiční pohádkové poetiky liší. Vybrané večerníčky jsou interpretovány vzhledem k jejich intermedialitě a vzhledem k svébytnému formátu Večerníčku jako televizního pořadu určeného dětem předškolního a mladšího školního věku.
|
host ::
RSS.